Dnešní situace je opravdu nelehká. Zdražují se energie, plyn, pohonné hmoty, potraviny a jiné komodity, které jsou nezbytné pro domácnosti i podniky. Události na Ukrajině, zaváděné sankce vůči Rusku, konec některých energetických společností spolu s inflací jsou velmi nepříjemnými fakty současné doby. Jak se s těmito fakty vypořádat? A je na čase zvýšit mzdy?
Tlak těchto okolností bude jistě také dopadat na zaměstnavatele, kteří se budou muset potýkat s méně spokojenými zaměstnanci. Ti si totiž za současnou mzdu budou moci koupit daleko méně komodit a služeb než dříve. Otázka zní, jak se k této skutečnosti zaměstnavatelé postaví. Zaměstnavatelé před s sebou nemají jen problém s méně spokojenými zaměstnanci, nýbrž musí také čelit tomu, že plno jejich stávajících zaměstnanců bylo původem z Ukrajiny a ti odjeli zpět do své země. To znamená, že zde máme neobsazené pozice spíše manuálního charakteru, které mnohým zaměstnavatelům přináší nemalé problémy. Nabízí se však možnost využít potenciál nové pracovní síly, která k nám proudí přímo z Ukrajiny. Bude se ovšem jednat alespoň o podobnou nabídku pracovní síly? Pokud firmy poptávají manuální dělníky, budou schopni využít nabídky pracovní síly, která se bude skládat převážně z žen s dětmi?
Pro stávajícího zaměstnance tato situace může znamenat, že bude muset vykonávat svojí práci efektivněji, nebo pokrýt práci i pracovníků, kteří nejsou přítomni. Zvyšující se náročnost práce by ovšem měla být také finančně ohodnocena. Jinak se podniky budou potýkat se situací, kdy místo pár chybějících pracovních sil, bude chybět daleko více pracovníků. Lidská práce je v jistém slova smyslu obnovitelný zdroj energie, ovšem pouze při správném zacházení s ní. Pokud je zaměstnanec dlouhodobě přetěžován, ať už fyzicky nebo psychicky, nastanou nepříjemné problémy jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele a výsledky jsou zcela jistě negativní.
Vedle zvýšení mzdy mohla být pro pracovníky nabídnuta i jiná forma odměny, například v podobě amerického volna. Poslední dobou se totiž ukazuje, že hodnota volného času může být mnohdy efektivnější, nežli zvýšení mzdy 1 000 Kč hrubého za měsíc. Americké volno může být nahrazeno třeba zaplaceným wellness nebo například získáním poukázek na masáž.
Nutno říci, že zde budou dva odlišné světy, a to zaměstnavatelé v soukromém sektoru a stát, co by zaměstnavatel státních zaměstnanců. Zatímco v soukromém sektoru jsou schopné podniky být více flexibilnější a kreativnější u státního sektoru vše trvá poměrně delší dobu. Na druhou stranu státní zaměstnanci mají většinou vždy alespoň určitou valorizaci platů vůči inflačnímu zohlednění, zatímco soukromí zaměstnavatelé spíše inklinují se strnulosti mezd a využívají možnosti, že mzdy vzhledem k inflaci valorizovat nemusí. Z hlediska politiky mezd se mnohem více podporují noví zaměstnanci, kteří nastupují za mnohem vyšší mzdy nežli jejich starší kolegové. Daný rozdíl je právě k tendenci strnulosti mezd a udržení schopnosti přijímat novou pracovní sílu.
Otázka minimální a průměrné mzdy
Minimální mzda je nástrojem vlády, která díky němu má vliv na ekonomické dění. Mohlo by se zdát, že čím více nám roste minimální mzda, tím se máme v naší zemí lépe. Tato dedukce je ale zcela adekvátní. Pokud vláda zvýší minimální mzdu, pro zaměstnavatele to znamená, zvýšení nákladů, které zákonitě promítne i dále. Dokonce to může vést i k zrušení pracovního místa, a to zejména v malý firmách, které vyplácejí poměrně nízké mzdy za například méně kvalifikační práci.
Ani průměrná mzda není příliš věrohodný ukazatel spokojenosti a blahobytu zaměstnanců. Problémem je samotná metoda výpočtu, tedy aritmetický průměr, který je velmi ovlivněn individuálními extrémními hodnotami.
Obecně se v našich krajinách uvádí, že jsou nejvyšší mzdy v oblasti finančnictví. V posledních pár letech ale do platové situace také zasáhla vláda, která opakovaně upravovala výši platů například v oblasti pedagogiky a zdravotnictví. Tyto zásahy je ovšem nutné sledovat zejména z dlouhodobého horizontu, jelikož jedna vláda je schopna platy například příslušníkům Policie ČR snížit a vláda druhá platy zvýší. Výsledkem ovšem může být pouze to, že se plat dorovná do původní hodnoty. Vyšší poptávku mohou zaznamenat například řemesla, za která si lidé jsou ochotni také více zaplatit.
Ve světě jsou ale nejlépe placená zaměstnání jiná. Například v USA se jedná zejména o profese v oblasti zdravotnictví, jako lékaři, chirurgové a podobně. Výše mzdy zde odpovídá tomu, že v USA mají odlišný systém vzdělávání a jiný systém zdravotnictví. Je patrné, že vyšší investice do vzdělání je následně odměněna vyšší mzdou.
Je na čase zvýšit mzdy?
Náročná situace, kdy se pracovníci potýkají s vysokou inflací, přetížením v práci, výkyvy na trhu s energiemi a pohonnými hmotami otvírá otázku, jestli je na čase zvýšit také mzdy. Náročná období se dají zvládnout, pokud nepřetrvávají delší dobu a pokud po nich následuje kompenzace ve formě finanční odměny a důkladného odpočinku. V opačném případě se vystavují zaměstnanci syndromu vyhoření a celkového přetížení. Můžeme zjednodušeně konstatovat, že v opačném případě je práce takových pracovníků méně efektivní a více náchylná k chybovosti. Položme si proto společně otázku: „Je na čase zvýšit mzdy?“
Zdroje:
unsplash.com