Jakou roli může hrát dědická, majetková a darovací daň pro řešení nerovností veřejných financí? Podle nové zprávy OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) důležitou, a to zejména za současného kontextu vysoké nerovnosti bohatství a nových tlaků na veřejné finance spojené s pandemií COVID – 19.
Potenciální role daní
OECD se v současnosti zabývá potenciální rolí, kterou by výše zmíněné daně mohly hrát při zvyšování příjmů, řešení nerovností, a tedy zlepšování účinnosti daňových systémů v budoucnosti. Srovnávání je prováděno prostřednictvím informací o zdanění v rámci 37 členských zemí OECD. Organizace ve své zprávě poukazuje na vysokou míru koncentrace bohatství v členských zemích organizace a nerovnoměrné rozdělení převodů bohatství, což nerovnost dále posiluje.
Dědictví a dary vykázané nejbohatšími domácnostmi jsou v průměru 50 krát vyšší, než je tomu v případě nejchudších domácností. Zejména dědické daně z převodu majetku mohou snížit koncentraci majetku a posílit tak rovnost příležitostí. Tyto daně je snazší vyměřit a vybírat než jiné formy zdanění majetku.
Omezující faktory daňových příjmů
Aktuálně pochází pouze 0,5 % z celkových daňových příjmů zemí OECD z daní z dědictví, majetku a darů. Podle zprávy je klíčovým faktorem, omezujícím příjmy z těchto daní, osvobozování od daně a další formy daňových úlev. Dochází tak ke snížení příjmů jednotlivých zemí a současně se jedná o výhodné opatření především pro nejbohatší domácnosti. Ve výsledku tak dochází ke snižování počtu převodů majetku, který podléhá zdanění.
Například v osmi zemích s dostupnými údaji byl podíl nemovitostí podléhající dědické dani nejnižší ve Spojených státech amerických (0,2 %) a nejvyšší v Belgii, regionu hlavního města (48 %). Ředitel centra OECD pro daňovou politiku a správu Pascal Saint-Amans kritizuje způsob navržení daní z dědictví a daní z nemovitostí většiny zemí OECD. Ty podle něj hrají při zvyšování příjmů a řešení nerovností omezenější roli, než by mohly.
Zpráva navrhuje řešení
Mezi jednotlivými zeměmi existují velké rozdíly dědických daní. Zatímco většina zemí uplatňuje progresivní daňové sazby, jedna třetina uplatňuje paušální sazby a velmi se liší také úrovně daňových sazeb. Zpráva navrhuje řadu možností reforem, které by mohly navýšit příjmový potenciál, efektivitu a spravedlnost dědických, majetkových a darovacích daní. To vše s ohledem na konkrétní okolnosti dané země.
Obzvláště spravedlivé by podle OECD bylo celoživotní vybírání dědické daně, v závislosti na celkové výši bohatství, které příjemci během svého života obdrželi prostřednictvím darů a dědictví. Tento způsob reformy by ovšem zvýšil administrativní náklady a náklady na dodržování předpisů. Za politické priority jsou pak označeny ústupky od regresivních daňových úlev, lepší sladění daňového zacházení s dary a dědictvími a prevence vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům. A aby byly tyto daně pro širokou veřejnost přijatelnější, je zdůrazněna potřeba poskytovat občanům informace o nerovnosti a způsobu fungování dědické a majetkové daně, protože tyto daně nebývají pochopeny.
Zdroje: oecd.org, pixabay.com