Čína plánuje své další milníky ve zkoumání vesmírného prostoru, včetně mise s posádkou na Měsíc, plánuje také prozkoumat planetu Jupiter.
Tento krok rozdmýchává další technologickou bitvu mezi USA a Čínou. Druhá největší světová ekonomika se v nadcházejících letech plánuje stát vesmírnou supervelmocí.
Během několika posledních let Čína dosáhla některých pozoruhodných úspěchů ve vesmíru:
- V roce 2020 Čína dokončila Beidou, svůj globální navigační systém tvořený sítí satelitů. Beidou je konkurentem globálního polohovacího systému (GPS) vlastněného americkou vládou.
- V roce 2019 jako první na světě přistála Čína s kosmickou lodí na odvrácené straně Měsíce.
- Čína loni zahájila práce na vlastní vesmírné stanici a vyslala tam astronauty.
- Čína také loni přistála na Marsu s neposádkovou lodí. Čína je teprve druhým národem, který přistál na rudé planetě.
S těmito úspěchy chce Peking zintenzivnit hru. Státní rada – nejvyšší výkonný orgán Číny – vydala minulý týden bílou knihu, která uvádí nedávné úspěchy a cíle pro období mezi lety 2021 a 2025. Je součástí pětiletého plánu rozvoje země.
Zde jsou některé z klíčových částí plánu, který chce Peking uskutečnit:
- Chce vylepšit vesmírnou loď, kterou používá, a provést další výzkum znovupoužitelných raket.
- Chce vyvinout nové satelity pro funkce, jako je monitorování uhlíku v atmosféře, a také provádět výzkum pro další generaci Beidou.
- Chce vypustit svůj vlastní vesmírný dalekohled s názvem Xuntian a dokončit vlastní vesmírnou stanici.
- Chce se zaměřit na budování nových technologií, jako je autonomní řízení kosmické lodi a vyřešit jak likvidovat vesmírný odpad. Ten se stal obrovským problémem. Vesmírným odpadem mohou být matice, šrouby, části satelitů nebo nepoužívané rakety, které plují kolem a mohou se srazit s jinými předměty.
Čína rovněž uvedla, že bude pokračovat ve výzkumu a plánování přistání na Měsíci s posádkou a vyvine novou kosmickou loď pro takové mise. Chce i spolupracovat s dalšími zeměmi na vybudování výzkumné stanice na Měsíci.
Peking se ale dívá i dál za měsíční povrch. Vědci chtějí dokončit výzkum, aby mohli získat vzorky z Marsu a studovat je. Čína chce také položit základy pro průzkum Jupiteru, plánuje i vyslat na Mars v roce 2033 misi s posádkou a vybudovat tam základnu.
Pokroková satelitní technologie může nejen pomoci k tomu, aby byly podniky na Zemi digitálnější, ale má také ekonomické výhody. Státní rada uvedla, že by to mohlo podnítit vznik nových podniků, včetně vesmírné turistiky a biomedicíny.
Čína uvedla, že bude také pokračovat ve výzkumu „vesmírné fyziky“, který zahrnuje hledání dalších obyvatelných planet.
Peking také plánuje využít svou vesmírnou stanici, stejně jako své sondy na Mars a Měsíc k provádění experimentů a výzkumu v oblasti biologie, života, medicíny a materiálů.
Správa vesmíru
Čína a USA jsou uzavřeny v technologické bitvě o dominanci ve všem, od umělé inteligence po polovodiče, přičemž jejich politické rozdíly se již přelévají do vesmírné arény.
Jedním z příkladů je loňská neshoda mezi těmito dvěma národy ohledně tzv. Artemis Accords, což je dohoda vedená NASA, která se snaží vytvořit pravidla týkající se zodpovědného a spravedlivého průzkumu vesmíru. Čína se nepřihlásila, zatímco jiné země jako Austrálie a Spojené království ano.
Aniž by se v pětiletém plánu zmínila dohoda Artemis, Čína uvedla, že bude spolupracovat s dalšími národy v oblastech od globálního vládnutí až po lety do vesmíru s posádkou.
„V rámci Organizace spojených národů se Čína bude aktivně podílet na formulování mezinárodních pravidel týkajících se vesmíru a bude spolupracovat s dalšími zeměmi na řešení problémů při zajišťování dlouhodobé udržitelnosti aktivit v kosmickém prostoru,“ uvádí se v bílé knize.
Čína také plánuje, že „bude vést dialog s Ruskem, Spojenými státy a dalšími zeměmi“ o globální správě vesmíru.
Zdroje: cnbc.com; unsplash