Obrázek: unsplash.com
IBM, světový gigant a oblíbená stálice na akciovém trhu
Pouhá tři písmena, jednoduchý název a troufám si směle tvrdit, že po světě neběhá moc lidí z řad laické veřejnosti a už vůbec ne té odborné, kteří by neznali pojem IBM. Tři písmena znamenající synonymum pro stálici v oblasti výpočetních technologií a velkých hráčů na trhu. Většině z nás nemusím tohoto giganta sáhodlouze představovat, ráda ho však přiblížím začínajícím nerozhodným investorům tápajících v nepřeberném množství pojmů a názvů firem i aktiv ve světě akcií a třeba právě díky tomu jim představím firmu, jež je synonymem pro stabilitu.
Něco málo z historie
O vzniku korporace IBM se nebudu dlouze rozepisovat, ráda bych zmínila některá důležitá fakta a data. Vznik společnosti IBM, Inetrnational Business Corporation se datuje již k roku 1911 pod názvem Computing-Tabulating-Recording, ale samotný základ společnosti se začal formovat mnohem dříve a to od roku 1885. Spojením do CTR se společnost postupně rozrůstala a v krátkém čase již čítala něco přes tisíc zaměstnanců. Během 13ti let došlo ve firmě k několika změnám v prosazení nových patentů, výměně vedení a vše se završilo roku 1924 přejmenováním krkolomného názvu na dnešní zvučné a lehce zapamatovatelné IBM. Od té doby se společnost drala trhem nezadržitelně nahoru. Jako každá z velkých společností i IBM zažila několikrát propady na burze a mnohdy překvapivé ztráty. Jedním z těch významných „černých let“ se stal rok 1993, kdy společnost oznámila šokující ekonomickou ztrátu 8 miliard dolarů, jež byla největší v historii této korporace, do karet jim nehrál ani závěrečný ortel žaloby proti IBM podané 40ti státy v roce 2001, kdy IBM čelilo obvinění, že za dob 2. světové války významně usnadnila nacistické mašinérii páchání zločinů proti lidskosti ve vyhlazovacích táborech, špatný stín byl vrhán na Ženevskou pobočku, která dle všeho o zločinech věděla a jistým způsobem je tiše podporovala. Větší i menší karamboly na světovém trhu však tento gigant vždy ustál a tím se stal jedním z nejstabilnějších hráčů na burzovním trhu.
IBM dnes
Během několika desítek let se společnost postupně přestala angažovat ve výrobě osobních počítačů a vydala se směrem k vývoji počítačových komponentů a datových médií. V roce 2012 se celková hodnota této značky vyšplhala na závratných 75mld dolarů a byla označena jako 2. nejlepší společnost na světě. Roku 2014 uzavřela společnost mnoho výhodných kontraktů s korporacemi jako Facebook, Twitter, Apple Inc., Microsoft a Lenovo, kterému za sumu 2,1 mld dolarů prodala server x86 kdy obě společnosti uzavřely definitivní dohodu, ve které Lenovo získalo server x86 od IBM korporace. Patřily sem blade servery a přepínače System x, BladeCenter a Flex System, integrované systémy Flex založené na platformě x86, servery NeXtScale a iDataPlex a související software, síťové operace blade a operace údržby serveru. V roce 2019 opět společnost nezahálela a avizovala plánované spuštění nejvýkonnějšího superpočítače, s pracovním názvem Summit, na světě V roce 2020 byl sice tento super stroj překonán japonskou verzí s názvem Fugaku, ale i tak si udržel krásnou druhou pozici v oblasti nejvýkonnějších počítačů a díky Summitu vévodí IBM Oak Ridge National Laboratory a mohl si tak připsat další plusové body v oblasti zisků. Na podzim nás tento technologický obr překvapil další zprávou o vážném úmyslu rozdělit firmu na dvě obchodovatelné části, čímž se chce nadobro oddělit od svých minulých aktivit a naplno se věnovat vývoji a poskytování cloudových služeb, jež mají pro společnost vyšší finanční potenciál.