Rusko stále čelí nespočtu ekonomickým sankcím, které obdrželo mimo jiné od evropských zemích, za vojenskou agresi. Ekonomické sankce byly často velmi kritizovány za zdánlivě nízkou účinnost, a to ještě spíše s účinností dlouhodobého charakteru. Již několikrát ale už ekonomové a jednotliví politici poukazovali na to, že Rusko musí také splácet své dluhy, a to pouze v požadované měně, což je euro nebo dolar a zde se ekonomické sankce neminuly účinkem a staly se tak „trefou do černého.“
Neschopnost Ruska splácet úroky z úvěru hlásí například Švédsko. Jedná se sice „jen“ o 1 miliardu švédských korun, což se rovná přibližně 2,4 miliardy korun českých, ale i tak to může již připomínat ruský bankrot.
Rusko se však bankrotu neobává, jelikož se dle ruských politiků nejedná o nedostatek peněz, nýbrž o to, že jsou peníze ve špatné měně, a to v rublech a čínských jüanech. Rusko tak vůči Švédsku bylo nuceno přerušit zahraniční platbu úroků z úvěru. Této skutečnosti Rusko nečelí prvně, již v souvislosti s revolucí v roce 1917 a jednou v roce 1998, Rusko nezaplatilo daný finanční závazek. Současná ekonomická omezení zejména ze západních zemí tak i nadále ztěžují provádění zahraničních plateb pro Rusko a celkově zhoršují již tak nepříznivou ekonomickou situaci Ruska.
Ani ale úpadek státu se ještě nemusí rovnat bankrotu celé společnosti. Tyto kroky ze strany Ruska nejspíše zahájí obvyklý postup, tedy otevře jednání s věřiteli.
Objem dluhu Ruska
Nutno podoktnout, že celkový objem dluhu Ruska není až tak velký vzhledem k jeho HDP. V této souvislosti lze hovořit o tom, že dluhy Ruska ve vztahu k jeho ekonomice, měřené HDP, nepřekračuje 18 % ruského HDP. Navíc je již Rusko doslova odříznuté od finančních trhů.
Zřejmě proto je neschopnost Ruska splácet alespoň úroky ze zahraničních úvěrů chápána z ruského pohledu jako nepatrný spíše nepříjemný problém. Ovšem z celkového pohledu se jedná jednoznačně o ukazatel nestability a nekorektního jednání.
Fraška nebo bankrot?
Ačkoliv západní země hovoří o tom, že se Rusko již potýká s bankrotem neboli s tím, že není schopno dostát svým závazkům vůči zahraničním subjektům, Rusko to vnímá jen jako „frašku.“ Ruští politici a ekonomové zastávají totiž názor, že se nejedná o bankrot v pravém slova smyslu, jelikož Rusko peníze má a má také vůli platit své závazky. Proti slovu „bankrot“ se přímo ohradil ministr financí Anton Siluanov. Fakta jsou ovšem taková, že daný dluh vůči Švédsku měl být splacen do neděle, tedy do 26. června 2022 a platba ze strany Ruska neproběhla.
Negativní finanční dopad
Pozice Ruské ekonomiky a jednání Ruska má přímý finanční dopad na trhy, a to i přesto, že je Rusko již ekonomicky izolované. Určitá nestabilita a nejisté odhady budoucího konání státu, které se promítá do energií, pohodných hmot, plynu, zemědělských surovin a dalších jsou zatížením také pro finanční trhy samotné. A je více než zřejmé, že současný stav ani jedné straně neprospívá.
Zdroje:
svt.se
unsplash.com