Evropská centrální banka čelí na svém zasedání tento týden dalším komplikacím, inflace totiž prudce stoupá a ekonomický výhled je stále nejistý vzhledem k tomu, jak rusko-ukrajinská válka nadále pokračuje.
Zápis z posledního zasedání ECB ukazuje, že když inflace v březnu dosáhla 7,5 %,tak se přiostřily napjaté diskuse o tom, jak rychlá by měla být normalizace politiky.
„Určení vhodného tempa pro normalizaci politiky v současném makroekonomickém prostředí nebylo pro ECB snadné,“ vyjádřil se Dirk Schumacher z Natixis.
Odkázal také na masivní nákupy dluhopisů, kterými se ECB zavázala stimulovat ekonomiku eurozóny.
Jakmile bude tento nákup dluhopisů dokončen, může začít zvedání úrokových sazeb – podobně jako u centrální banky ve Spojeném království a USA.
Nizozemský centrální bankéř ECB Klaas Knot již dříve v dubnu uvedl: „nemyslím si, že bychom v současné době mohli vyloučit jakýkoli možný scénář týkající se lift off . .. září, říjen, prosinec — to všechno by mohlo být možné.“
S válkou na Ukrajině a přísnými sankcemi vůči Rusku se ekonomický výhled pro eurozónu dost zhoršil. Problémy v dodavatelském řetězci, vysoké ceny energií a obavy z obecného nedostatku komodit potřebných pro mnoho průmyslových procesů nedává naději na příliš pozitivní vyhlídky. Míra inflace také neustále roste a objevují se rovněž náznaky, že tento nárůst není způsoben pouze cenami energií, ale může být nakonec trvalejší a dlouhodobější.
"Jsme stále více a více přesvědčeni, že dynamika inflace ve střednědobém horizontu se nevrátí do vzoru, který jsme mohli pozorovat před pandemií," řekla Lagardeová.
"Musíme ale zvládnout ten šok, který v krátkodobém horizontu posune inflaci nad náš cíl a sníží tak v důsledku růst."
„Nejkontroverznější debata v ECB se může točit kolem potenciálního nového nástroje. Ten má zabránit rozšiřování rozpětí výnosů rychlým tempem, jež může ECB považovat za přehnané,“ řekl Holger Schmieding, hlavní ekonom společnosti Berenberg.
Zdroje: bloomberg.com; cnbc.com; unsplash