Čínský technologický sektor se za poslední rok vydal na divokou jízdu. Zpřísnily se předpisy a tržní hodnoty společností, které jsou pod neustálým tlakem Pekingu na technologickou soběstačnost, tím přišly ze své hodnoty o miliardy dolarů.
V listopadu 2020 byla pozastavena první veřejná nabídka gigantu Ant Group, která by se jinak stala světovým rekordem.
Následně Peking zavedl řadu nových pravidel v oblastech od antimonopolního práva pro internetové platformy a posílený zákon na ochranu dat. Jak e-commerce giganta Alibaba, tak firma Meituan na doručování potravin, čelily antimonopolním pokutám.
Například akcie Alibaby klesly od začátku roku o 41 %.
Pokračující technologická rivalita mezi USA a Čínou přidala na naléhavosti úsilí Pekingu o zvýšení soběstačnosti v různých sektorech. Jedním z nich jsou polovodiče, které jsou kritické pro vše od automobilů po mobilní telefony. Čína se prostě snaží dohnat USA a další země a to hlavně kvůli složitosti dodavatelského řetězce polovodičů, kterému dominují zahraniční společnosti.
Dobrým příkladem je oblast výroby čipů. SMIC, který je největším čínským smluvním výrobcem čipů. Ten je několik let pozadu za tchajwanským TSMC a jihokorejským Samsungem. SMIC ve skutečnosti není schopen vyrábět nejnovější špičkové čipy potřebné pro přední smartphony.
Zahraniční společnosti dominují nejpokročilejšími nástroji a vybavením potřebným pro výrobu moderních špičkových čipů. Americké sankce znemožnily Číně přístup k některým z těchto nástrojů. Čínské společnosti tedy technicky nemohou konkurovat.
Jak Čína posílí svůj domácí čipový průmysl tváří v tvář těmto překážkám, je hlavní otázkou. Polovodičový průmysl je jen jedním z mnoha průmyslových odvětví, kde se Čína snaží posílit svou reputaci.
Ve svém pětiletém plánu rozvoje, 14. svého druhu, zveřejněném na začátku tohoto roku, Peking uvedl, že „se soběstačnost vědy a technologie a sebezdokonalování stane strategickým pilířem národního rozvoje“. Plán identifikuje oblasti, které Peking považuje za „hraniční technologii“ a to umělou inteligenci (AI) a cestování vesmírem.
Čína dosáhla významného pokroku ve vesmíru, včetně vypuštění vlastní vesmírné stanice. Má ambice vyslat svou první misi s posádkou na Mars v roce 2033.
Pokud jde o umělou inteligenci, čínští technologičtí giganti od Baidu po Tencent masivně investují.
Další oblastí, na kterou Čína klade důraz – a kterou investoři dobře znají – jsou elektrická vozidla. Snaží se o snížení emisí a zavazuje se, že se do roku 2060 stane uhlíkově neutrálním státem.
Čínská vláda již několik let podporuje vývoj takzvaných nových energetických vozidel prostřednictvím dotací a dalších příznivých politik. To vedlo k tomu, že do tohoto odvětví vstoupily desítky tisíc společností, ačkoli mnoho z nich nikdy nevyrobilo jediné auto.
Podle společnosti Canalys pro průzkum trhu se v první polovině tohoto roku prodalo asi 1,1 milionu elektrických vozidel, což je téměř tolik, co se prodalo v celém roce 2020. Čína je největším světovým trhem s elektrickými vozidly.
Tento růst přilákal spoustu nových hráčů s technologickým zázemím. Například společnost Xiaomi, která je známá svými chytrými telefony, očekává masovou výrobu vlastních elektrických vozidel v první polovině roku 2024. Vyhledávací gigant Baidu založil vlastní obchod s elektromobily s čínskou automobilkou Geely.
Čínští technologičtí giganti se tedy nyní musí vypořádat se zpomalující čínskou ekonomikou.
K dalším ekonomickým výzvám, jako malá utráta spotřebitelů, se přidala řada faktorů, včetně nedostatku energie a snahy udržet na uzdě dluhem poháněnou expanzi v realitním sektoru.
Začíná se to už promítat do firemních finančních výsledků. Společnost Alibaba snížila své odhady příjmů pro aktuální fiskální rok.
Zdroje: cnbc.com; freepik