Ruská invaze na Ukrajinu má má svědomí za méně než tři týdny 3 miliony ukrajinských lidí, kteří uprchli ze svých domovů do sousedních zemí. Nacházíme se v situaci, která se rychle stává nejhorší migrační krizí v Evropě od druhé světové války.
Většina migrujících Ukrajinců byla zatím soucitně v Evropě vítána. Náhlý příliv lidí má ovšem také hluboký dopad na evropskou ekonomiku – s potenciálně významnými důsledky.
Polsko
Polsko je nejbližším sousedem Ukrajiny a asi i hlavně proto, od začátku války (24. února ) přivítalo již přes 1,8 milionu uprchlíků – což je téměř dvojnásobek toho, co polské úřady původně očekávaly.
Středoevropská země je pro Ukrajince nejjednodušším vstupním bodem, a to díky společné pozemní hranici o délce 530 kilometrů a také četným historickým, kulturním a ekonomickým vazbám. Po ruské anexi Krymu v roce 2014 v Polsku skutečně existuje již celkem početná ukrajinská menšina.
Ale jak počet uprchlíků, kteří potřebují humanitární pomoc, spirálovitě překračuje původní odhady, klade to značný tlak nejen na místní vládu, ale i na desítky humanitárních agentur, které se mobilizovaly, aby jim pomohly.
„Za prvé, všichni lidé prvně věděli, kam chtějí jít. Mají zde nějaké přátele, se kterými chtěli zůstat v Polsku,“ řekla Dominika Chylewska, vedoucí komunikace Caritas Polska, charitativní organizace nabízející pomoc migrantům na polských přijímacích místech včetně Przemyslu, města 12 kilometrů od ukrajinských hranic. “Ostatní plánují cestovat dále do Berlína, Prahy a Tallinnu. Teď ale už začínáme pozorovat, že přichází stále více lidí bez jakéhokoli konečného cíle," řekla Chylewska.
Stanovení dlouhodobého stavu a finanční pomoci
To vyvolává otázky o dlouhodobém osudu těchto migrantů a o tom, co ještě Evropská unie udělá pro podporu zemí, jako je Polsko.
„Celá migrační situace přivádí EU do úzkých,“ řekl Adriano Bosoni, ředitel pro analýzu zpravodajské společnosti RANE. Zdůraznil hlavně otázky, kterým bude blok muset čelit ohledně finanční pomoci a trvalého pobytu.
Dosud EU vyčlenila 500 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině. Přesto odhady Economist Intelligence Unit naznačují, že náklady na podporu 5 milionů uprchlíků by jen v roce 2022 mohly činit klidně i 50 miliard eur.
Evropský blok mezitím aktivoval dosud nepoužitou směrnici o dočasné ochraně, která ukrajinským státním příslušníkům poskytuje právo žít a pracovat v hostících zemích po dobu až tří let.
Z dlouhodobějšího hlediska se však bude muset Evropa rozhodnout, zda migrantům nabídne trvalý azyl a jak by je mohla přerozdělit po celém bloku, aby se zmírnila zátěž primárních hostitelů, jako je Polsko, Maďarsko, Slovensko, Rumunsko a Moldavsko.
Polsko si prochází řadou změn
„Polská vláda nebude schopna zvládnout krizi bez rozsáhlé pomoci EU. To zahrnuje jak finanční pomoc, tak přesídlení uprchlíků,“ řekl Alessandro Cugnasca z EUI.
V letech od vstupu do EU, v roce 2004, zažil polský národ vysokou míru emigrace, protože kvalifikovaní pracovníci mířili na západ do jiných členských států, kde hledali vyšší mzdy a lepší příležitosti.
Dalším problémem je v zemi nižší porodnost – způsobená, stejně jako u ostatních západních zemí, větší mírou sexuální výchovy, vyšší účastí žen v pracovní síle a rostoucí urbanizací. To vše přispělo k celkovému poklesu populace.
„Dovoz milionů mladých ukrajinských pracovníků, kteří se mohou připojit k pracovní síle a přispět, dává smysl z ekonomického hlediska,“ řekl Cugnasca s odkazem na vysokou úroveň vzdělání migrantů, většinou žen a dětí, z Ukrajiny.
„Polští občané nadále velmi podporují ukrajinské uprchlíky. Ale krize má potenciál způsobit politickou nestabilitu ve střednědobém horizontu. Váleční uprchlíci, na rozdíl od pracovních migrantů, budou vyžadovat značnou finanční podporu od státu, což by mohlo vést k politickému odporu,“ dodal s poukazem na příští polské parlamentní volby, které se mají konat v roce 2023.
Čekání na vyřešení konfliktu
Samozřejmě, že dlouhodobější důsledky budou do značné míry záviset na výsledku konfliktu, shodli se analytici.
Pokud, jak se mnozí obávají, Rusko uspěje ve své invazi a dosadí prokremelskou vládu, pravděpodobnost návratu migrantů domů je pak velmi nízká.
Pokud však, jak západní spojenci doufají, dojde k vyřešení konfliktu, které obnoví suverénní Ukrajinu, většina migrantů se může rozhodnout vrátit se domů a pustit se do zdlouhavého úkolu znovu vybudovat svou válkou zničenou zemi.
"Většina těch, kteří odešli, by chtěla mít možnost se vrátit," řekl Bosoni. "Nejsou to ekonomičtí migranti, jsou to lidé, kteří unikají před válkou a smrtí."
Zdroje: cnbc.com; bloomberg.com; unsplash