Prezident Vladimir Putin je bedlivě sledován odborníky a úředníky z celého světa. Ti se obávají, že Rusko plánuje vojenskou eskalaci vůči svému ukrajinskému sousedu.
U hranic s Ukrajinou se údajně shromáždily desítky tisíc ruských vojáků a experti se obávají, že by se Rusko mohlo chystat zopakovat svou invazi a anexi ukrajinského poloostrova Krym z roku 2014, která vyvolala celosvětové pobouření a sankce vůči Moskvě.
"Všichni bychom se měli velmi obávat, abych byl upřímný," řekl Michal Baranowski, ředitel a vedoucí pracovník varšavské kanceláře German Marshall Fund, když byl dotázán, zda by se Rusko mohlo chystat k vojenské akci proti Ukrajině. Velmi napjaté vztahy Ruska s Ukrajinou jsou vnímány jako konflikt „pod prahem války“.
"Toto hodnocení sdílí mnoho lidí zde ve Varšavě a ve Washingtonu, DC," řekl ve středu Hadley Gamble a dodal, "jsme svědky velmi významného nárůstu hrozeb na hranici s Ukrajinou." Skutečně se jedná o klíčový okamžik, aby Západ zesílil tlak proti Putinovi.
Minulý týden američtí představitelé údajně varovali své evropské protějšky, že Rusko může zvažovat potenciální invazi na Ukrajinu. Ministerstvo obrany v Kyjevě na začátku listopadu uvedlo, že se na hranici shromažďuje asi 90 000 vojáků, zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij minulý týden k věci uvedl, že na hranici je téměř 100 000 ruských vojáků (dle agentury Reuters).
Putin na otázku, zda Rusko chystá vojenskou invazi na Ukrajinu, odpověděl s tím, že takové označení je „alarmistické“ a ona tvrzení o invazi odmítl.
Rusko se také snažilo bagatelizovat pohyby svých jednotek, přičemž Putinův tiskový tajemník Dmitrij Peskov minulý týden prohlásil, že „pohyb vojsk na našem území by neměl nikoho znepokojovat,“ uvedla agentura AP. Ta kontaktovala ruské ministerstvo obrany s žádostí o další vyjádření.
Obavy z možného dalšího postupu Ruska ohledně Ukrajiny, která kdysi bývala součástí Sovětského svazu před jeho rozpadem v roce 1991, přicházejí ve stínu zhoršujících se vztahů mezi Ruskem a jeho spojenci na jedné straně – a Evropou a USA, na straně druhé.
Napětí se objevilo na mnoha frontách od energetiky a politického vměšování po kybernetické války a migranty. Rusko bylo obviněno z toho, že pomáhá Bělorusku organizovat rostoucí migrační krizi do EU.
Ruský expert Timothy Ash, vedoucí suverénní stratég rozvíjejících se trhů ve společnosti BlueBay Asset Management, v úterý poznamenal: „mám pocit, že se Putin připravuje na válku s Ukrajinou. Má motiv, příležitost a zbraň."
Ash také řekl, že Putinovým motivem bylo to, že „chce Ukrajinu, protože nikdy nepřijal její ztrátu v roce 91 s rozpadem SSSR a vidí Ukrajinu jako ústřední prvek své vize Velkého Ruska. Západ je slabý, rozdělený a postrádá zaměření. Biden se zaměřuje na Čínu, Evropu ohledně plynu, migranty a Balkán. Ukrajina je politicky slabá. A Putinova potenciální zbraň?Několik set tisíc invazních sil na Ukrajině a v jejím okolí, včetně sil již nacházející se na Donbasu a na Krymu. Přidejte plyn, migranty, politické intriky, kybernetiku, vesmír…“
Americký ministr zahraničí Antony Blinken se minulý týden zmínil, že Washington je znepokojen zprávami o „neobvyklé ruské vojenské aktivitě“ poblíž ruských hranic s Ukrajinou a varoval, že pokud by Rusko „spáchalo další agresivní činy proti Ukrajině, jsme odhodláni, a Německo je odhodláno, k přijetí vhodných opatření." Co by přesně tato akce mohla obnášet, neuvedl.
Evropští lídři tento týden nadále vyjadřovali své obavy. Příslušní ministři zahraničí Německa a Francie Heiko Maas a Jean-Yves Le Drian vydali v úterý prohlášení, ve kterém slíbili, že „neochvějně podporují nezávislost, suverenitu a územní celistvost Ukrajiny“.
„Na pozadí obnovených obav z pohybu ruských jednotek a materiálu v blízkosti Ukrajiny vyzýváme Rusko ke zdrženlivosti a transparentnímu informování o svých vojenských aktivitách. Jakýkoli nový pokus podkopat ukrajinskou územní celistvost by měl strašlivé důsledky,“ uvedli ministři.
Mezitím francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí Putinovi řekl, že jeho země je připravena bránit územní celistvost a suverenitu Ukrajiny. Ale jak daleko by EU a USA zašly na obranu Ukrajiny, není jisté.
Minulý týden americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová diskutovali o Ukrajině a uvedli, že „plně podporují územní celistvost Ukrajiny“, ale také se nezmínili, jak daleko zajdou, aby ochránili zemi.
Dle Ukrajiny Západ musí vyslat důrazný vzkaz Rusku, aby nepodnikalo žádné agresivní kroky.
"Pokud budeme mít i nadále silné západní partnery, kteří při nás budou stát a přijmou rozhodné kroky, pomůže nám to zabránit válce a zabránit krveprolití, a na to se nyní soustředíme," řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Běloruská situace
Rusko bylo obviněno z napomáhání a rozdmýchávání další krize na hranici mezi Běloruskem a Polskem, kde se shromáždily masy převážně blízkovýchodních migrantů ve snaze vstoupit do EU.
Putinův spojenec Bělorusko bylo obviněno z „vyzbrojení“ migrantů a vymyšlení migrační krize (v podstatě tím, že migranty pozvalo do země s vědomím, aby se pak pokusili vstoupit do EU přes Polsko) a to za účelem destabilizování bloku a aby tím odvedlo pozornost od Ruska.
Bělorusko popírá, že by migrační krizi vymyslelo a Rusko zase popírá jakoukoli účast, přičemž Putinův tiskový tajemník minulý týden novinářům řekl, že „Rusko – stejně jako jiné země – se snaží zapojit do řešení situace“.
Energetické napětí
Dalším zdrojem základního napětí je energetika. Rusko je obviňováno v posledních měsících za zorganizování energetické cenové krize v Evropě a to zadržováním dodávek a to kvůli tomu, že čeká na regulační zelenou pro sporný plynovod Nord Stream 2. Ten by měl posílat své dodávky plynu do Evropy mimo území Ukrajiny.
Němečtí regulátoři tento týden pozastavili proces certifikace ropovodu. Jeho provozní společnost totiž musí být v souladu s německými zákony, než to bude moci ropovod schválit. V důsledku toho v úterý v Evropě vzrostly ceny plynu.
Plynovod je v Evropě kontroverzní, Polsko a Ukrajina tvrdí, že projekt ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy (Ukrajina tím přijde o životně důležité poplatky za tranzit plynu, když dodávky plynu vstoupí do Evropy přes vlastní plynovody).
Nord Stream 2 jistě představuje pro Evropu problém. Na jedné straně se totiž spoléhá na dovoz plynu z Ruska (přibližně 40 % dovozu zemního plynu do EU pochází z Ruska), ale na druhou stranu Evropa slíbila, že bude chránit Ukrajinu, což se Rusku příliš nezamlouvá.
Britský premiér Boris Johnson začátkem tohoto týdne varoval, že EU si musí vybrat buď mezi „mainlinem“ ruského plynu a nebo podporou Ukrajiny.
Zdroje: cnbc.com; politico.eu; unsplash