Foto: Unsplash

Evropa připravuje nouzové plány na návrat k uhlí poté, co Rusko omezí dodávky zemního plynu

Evropské země spustily nouzové plány, které by mohly vést k přídělovému systému zemního plynu, a naznačily návrat k uhelným elektrárnám, protože největší odběratelé ruského paliva na kontinentu se snaží zajistit své dodávky energie.

Ruský státní plynárenský gigant Gazprom od minulého týdne snížil dodávky zemního plynu plynovodem Nord Stream do Německa, který vede i do zbytku Evropy, o více než polovinu s odvoláním na zastavení zařízení v Kanadě v důsledku sankcí kvůli válce na Ukrajině.

Německý premiér Habeck a italský premiér Mario Draghi minulý týden uvedli, že krok Gazpromu je "politicky motivovaný", ale Moskva trvá na tom, že jde o technickou záležitost. "Plyn máme, je připraven k dodávkám, ale Evropané musí vrátit zařízení, které by mělo být podle jejich závazků opraveno," řekl v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, uvedla agentura Reuters.

Evropská unie je závislá na Rusku, které jí dodává zhruba 40 % zemního plynu, a přestože se chystá zakázat dovoz ropy a uhlí, nepřijala žádné rozhodnutí o omezení nákupu plynu.

Nizozemsko a Dánsko v pondělí oznámily, že pracují na krizových plánech pro případ přerušení dodávek energie.

V Nizozemsku budou úřady plánovat a varovat veřejnost, pokud dojde k omezení dodávek plynu, ačkoli nebylo jasné, jak by se plyn v případě skutečného nedostatku rozděloval na příděly, uvedla agentura Reuters.

Dánská energetická agentura mezitím v tiskové zprávě uvedla, že pokud se situace vyostří, bude zemní plyn omezen na příděly a omezen pro některé průmyslové odběratele, aby spotřebitelé mohli v zimě topit.

Itálie zvažuje vyhlášení stavu energetické pohotovosti poté, co ruské dodávky energetickému gigantu Eni v pondělí již šestý den nedosahovaly požadovaného objemu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva vládní zdroje. V rámci stavu pohotovosti by Itálie mohla začít přidělovat plyn průmyslovým uživatelům.

Německo a Rakousko již spustily nouzové plány, které by mohly vést k přídělovému systému plynu.

Energie z uhlí jako záloha

Evropu nyní sužuje vlna letních veder, která zvyšuje poptávku po zemním plynu pro chladicí systémy. Rozhodnutí Ruska přerušit dodávky vyvolává otázky, jak se region může připravit na klíčové zimní měsíce, kdy je spotřeba mnohem vyšší.

Cena uhlí pro dodávky v Evropě se letos zvýšila o 152 %, zatímco cena plynu vzrostla o 75 %.

Německo, Rakousko a Nizozemsko v pondělí uvedly, že energie z uhlí by jim mohla pomoci překonat energetickou krizi v nadcházející zimě. Je to také v rozporu s jejich závazkem omezit využívání uhlí - fosilního paliva s největší uhlíkovou náročností - a s jejich plány na postupné ukončení provozu uhelných elektráren do roku 2038.

Habeck uvedl, že Německo přijalo "trpké" rozhodnutí znovu spustit nečinné uhelné elektrárny, ale podle agentury Reuters bylo "naprostou nutností" snížit spotřebu plynu.

"Pokud to ale neuděláme, riskujeme, že na konci roku před zimní sezónou nebudou skladovací prostory dostatečně naplněné. A pak jsme vydíratelní na politické úrovni," řekl podle agentury AP.

Rakousko, které v roce 2020 odstavilo svou poslední uhelnou elektrárnu, uvedlo, že v případě nouze přestavuje plynovou elektrárnu na uhelnou. Nizozemsko podle agentury Reuters zrušilo svůj limit na výrobu energie z uhlí.

Italské uhelné elektrárny mezitím v posledních měsících hromadily uhlí, uvedla minulý týden agentura Reuters s odvoláním na průmyslový zdroj.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že země EU se musí i v době krize v oblasti zemního plynu nadále zaměřovat na obnovitelné zdroje energie.

"Musíme se ujistit, že tuto krizi využijeme k tomu, abychom se posunuli kupředu, a ne k tomu, abychom se vrátili zpět ke špinavým fosilním palivům," řekla von der Leyenová v pondělí listu Financial Times.

Zdroje: businessinsider.com, Unsplash.com

Podobné články