Foto: Unsplash

Kolik nás bude stát válka na Ukrajině?

Je to pět týdnů, co Rusko zahájilo vojenskou invazi na Ukrajinu. Celý svět tak ráno 24. února 2022 musel čelit této nepříjemné situaci. Po prvních emocích a vlně solidarity, kterou tato událost vyvolala, se ovšem začalo vynořovat také mnoho otázek, a to zejména z hlediska ekonomiky. Kolik nás bude vlastně stát válka na Ukrajině? A jsou všechna rozhodnutí naší vlády opravdu ekonomická?

Solidarita

Vojenský konflikt je bezpochyby nemorální a neodpustitelný akt. Ruská invaze ovšem dokázala do této doby nemyslitelné, dokázala sjednotit celý svět proti jedinému agresorovi, a to je velmi výjimečná situace z hlediska našich dějin. První reakce tak spočívaly zejména ve vlně solidarity. Lidé začali sbírat finanční prostředky, potraviny, oblečení, spacáky, léky a další komodity, které posílali Ukrajincům na pomoc. Umělci a společnosti začali pořádat charitativní koncerty a jiné akce na podporu Ukrajiny a vláda začala připravovat balíček pomoci. Celková pomoc překonala a stále ještě překonává veškerá očekávání a místo statisíců Češi vybírají miliony korun českých. U financí se ale pomoc nezastavila. Solidarita zašla ještě dál. Češi totiž pomáhají také se samotným ubytováním Ukrajincům, s poskytováním bankovních služeb, škol a pracovních míst. Podíváme-li se na stránku solidarity bez emocí a pouze z hlediska finančních prostředků, můžeme hovořit o tom, že má již naše solidarita hodnotu v řádech miliard.

Vojenská pomoc

Češi byli v rámci mezinárodních konfliktů známí především tím, že poskytovali zejména humanitární pomoc, nikoliv vojenskou. Například i při konfliktech v Afganistánu se stávalo, že Češi díky tomuto postoji nebyli cílem teroristů a nebyli přímo označováni za nepřátele. Tento postoj naše vláda přehodnotila a zvolila cestu, kdy vyslyší volání o pomoc ukrajinského prezidenta, který zejména volal o pomoc v podobě dodání vojenských zbraní a techniky. Naše vláda tím dala jasně najevo svůj postoj a ukrajinského prezidenta podpořila. I tato pomoc je finančně značně nákladná, nutno ale podotknout, že pokud bychom čelili my přímému vojenskému konfliktu, náklady byly exponenciálně vyšší a naše ekonomika by se mohla také zhroutit pod tíhou přímých škod.

Izolace Ruska

Tím, že nejenom my, ale také téměř zbytek světa izoloval Rusko, musíme čelit sekundárním důsledkům vojenského konfliktu. Rusko je hlavním dodavatelem zemního plynu a ropy a závislost evropských zemí na Rusku je nyní velkým problémem. Existují podepsané smlouvy a dohody na základě, kterých kupují tyto statky evropské státy, ovšem daný konflikt vyvolává vlnu nejistoty, a hlavně nikdo nechce takto podporovat agresora. Přičemž pro ruskou ekonomiku se jedná o stěžejní komoditu, která nese nejdůležitější příjem do státního rozpočtu. Odpojení se od Ruska a navázání spolupráce s jiným státem z hlediska fosilních paliv musí proběhnout co nejrychleji, jelikož se to promítne do cen pro konečné spotřebitele. Marginálií této situace je také to, že se z ropy vyrábějí plasty, zejména plastové obalové materiály, které jsou dnes používány napříč veškerým obchodem a průmyslem. Jelikož z Ruska pochází také přísady, které jsou nutné pro výrobu plastů, lze očekávat, že všechny komodity, které plastové obaly potřebují, budou zdražovat finální produkty.

Příchod Ukrajinců

Úřady a jiné organizace denně čelí velkým náporům v podobě přijíždějících Ukrajinců. Ukrajinci dostávají po velmi jednoduché administrativě možnost být v našem státě. Uprchlíkům je taktéž poskytována bezplatná lékařská péče. Nyní nejen demografové uvažují také o tom, že značná část těchto uprchlíků u nás zůstane natrvalo. Z těchto domněnek vzniká pak prostor pro určité obavy našich obyvatel, kteří se bojí o svá pracovní místa a o to, že budou Ukrajinci upřednostňováni i v jiných oblastí, jako například ve školkách nebo v přidělování obecních bytů. Těchto obav už využívají někteří demagogové a politici, kteří se snaží tohoto strachu využít pro svůj osobní prospěch. Ekonomové mají ovšem spíše pozitivnější odezvu na tuto skutečnost, že by tu značná část Ukrajinců zůstala. Naše firmy totiž museli čelit nejprve covidové pandemii a omezením a pak také tomu, že náš trh práce již nenabízel dostatek kvalitních pracovníků, aby mohly firmy expandovat a rozšiřovat se. To by ovšem mohlo vyřešit právě to, že u nás i nadále setrvá značná část Ukrajinců.

Panika není na místě

To, co opravdu současná situace vůbec nepotřebuje je panika. Ta totiž nikomu nepomůže, jen dá prostor pro demagogy a manipulátory, aby se dostali k moci. Domácnosti musí čelit vysokým cenám za energie, fosilní paliva, potraviny a jiné komodity a musejí najít efektivnější cestu pro svoji spotřebu. Tento proces nemusí být příjemný, ono každá změna s sebou nese vystoupení z určitého komfortu, ale výsledek může být velmi pozitivní. Efektivnější spotřeba s sebou totiž přináší také ekonomičtější a ekologičtější řešení. Není tedy možné na celou situaci pohlížet jen z krátkodobého hlediska, nýbrž s větším nadhledem a odstupem. Na každé krizi je totiž nejcennější to, že se nám naskýtá prostor, ve kterém se mohou zrodit i inovace.

Zdroje:

unsplash.com

Podobné články