Ruská ekonomika na pokraji svých sil?

Foto: Unsplash

Ruská ekonomika na pokraji svých sil?

Zatímco ruský prezident Putin pokračuje v invazi na Ukrajině, jeho domácí ekonomice pomalu ale jistě docházejí síly. Je zřejmé, že pokud ruské vojenské tažení bude trvat delší dobu, ukončí ho spíše vnitřní rozpoložení ruské ekonomiky než nějaký zásadní vojenský útok.

Kondice ruské ekonomiky před pádem na Ukrajinu, uvalené sankce od EU a USA a nyní také otázka nezávislosti na ruských fosilních palivech jsou rány, které mohou ruskou ekonomiku téměř rozložit zevnitř. Pravděpodobnost vítězství ruského prezidenta je velmi nízká. I za předpokladu, že by se Rusko zmocnilo území Ukrajiny hrubou silou, globální ekonomická izolace spolu se sankcemi by přivodila ekonomický rozpad státu a de facto by ho „zničila“ zevnitř.

Uvalené sankce zatím ruského prezidenta nepřinutily upustit od vojenského jednání a je velmi pravděpodobné, že by se tak stalo v následujících dnech či týdnech. Ovšem z hlediska času, se může celá situace za několik měsíců změnit. Ruská invaze by tak nemusela být ukončena vojenskou cestou, nýbrž cestou ekonomickou, protože ruské ekonomice by mohly dojít veškeré její síly.

Této myšlence nasvědčuje také stav ekonomiky, před začátkem vojenského konfliktu. Ruská ekonomika nebyla v dobré kondici, její kondice se během několika desítek let téměř nezměnila. Srovnáme-li to například s ekonomikou Číny, která diplomaticky váhá, zda podpořit tu či onu stranu, ale existuje zde pravděpodobnost, že by se mohla přiklonit k ruské straně, je zde značný nepoměr. Jedním z měřítek, jak by se dal zhodnotit stav ekonomiky, může být to, jak jsou obyvatelé daného státu spokojení pro finanční stránce. Určitě se shodneme na tom, že v dobře fungující ekonomice, obyvatelé daného státu bohatnou. To se ovšem nedá o ruských občanech tvrdit. Ruská ekonomická situace byla totiž výjimečná také tím, že ačkoliv ve světových ekonomikách lidé bohatli, v Rusku lidé spíše chudli.

Vojenské tažení znamená vždy velkou finanční a ekonomickou zátěž pro daný stát. I pro velmi dobře prosperující stát to představuje velké ekonomické ohrožení, což pak pro stát, který neměl před zahájením vojenského aktu ekonomiku „na jedničku.“ S takovým stavem ekonomiky si prostě Rusko nemůže dovolit dlouhou vleklou válku, aniž by to „nepoložilo“ jeho ekonomiku.

Pokud stát není schopen dostát svých závazků, může to také velmi reálně skončit bankrotem. V dnešním globálním světě plno států, téměř většina má určité finanční závazky. A právě dodržení těchto závazků je pro ruskou vládu v posledních dnech velmi náročné. Při situaci, kdy je spoustu majetku a rezerv Ruska zmrazeno a okolní svět nepřijímá ruskou měnu, jejíž hodnota klesá, je téměř nemožné udržet splácení těchto závazků. Je také jisté, že Rusku zřejmě nikdo nebude chtít půjčit další finanční prostředky vzhledem i k jeho současné bonitě. Celkové zadlužená Ruska není až tak příliš velké, ovšem při současném stavu je to likvidní situace. Navíc rozhodnutí prezidenta Putina o placení za jejich fosilní paliva pouze v ruské měně může celou situaci jen uspíšit.

Smutné je na celkové situaci také to, že největší zátěž dopadne na „obyčejné“ obyvatele Ruska, kteří neměli příznivou situaci již dříve. Je také pravděpodobné, že tento osud, byť v daleko menší míře čeká také Evropany, kteří budou postaveni před situaci, kdy budou muset zaplatit za dosavadní závislost na Rusku. Ovšem pořád se jedná o menší škody, než jakým by čelili v přímém vojenském střetu s agresorem.

Rusko získává zhruba 60 % z exportu a 40 % svého příjmu z energií, pokud o tyto příjmy přijde lze předpokládat, že bude mít ruská vláda problémy nejen s dodržováním závazků směrem ven, ale také směrem ke svým vlastním občanům. Jako každý jiný stát má totiž značné mandatorní výdaje, mezi které patří například důchody a dávky, nebo ale i platy svých státních zaměstnanců včetně vojenských složek.

 

Zdroje:

Unsplash

Podobné články