Německo a Dánsko se dohodly na výstavbě projektu větrných elektráren na moři v Baltském moři v hodnotě 9 miliard dolarů, který by podle úřadů měl do roku 2030 zajistit dostatek energie až pro 4,5 milionu domácností.
Na základě dohody, která byla oznámena v pondělí, zvýší Dánsko plánovanou kapacitu větrných elektráren na Bornholmském energetickém ostrově ze 2 na 3 gigawatty, uvedla organizace State of Green, která je součástí dánské vlády pro oblast energetiky a klimatu.
Smlouva zahrnuje také 292 mil dlouhý podmořský kabel, který propojí větrné parky na Bornholmu s německou rozvodnou sítí ve snaze snížit závislost regionu na ruském plynu a ropě.
V současné době mají Dánsko a Německo v Baltském moři kapacitu větrných elektráren na moři 1,5 gigawattu a 1 gigawattu, což představuje více než 90 % větrné energie v regionu, napsal State of Green ve svém prohlášení.
Infrastruktura pro propojení větrných parků bude stát 3 miliardy dolarů, zatímco na posílení větrných parků bude potřeba 6 miliard dolarů, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na dánskou vládu.
Dánský ministr pro klima, energetiku a veřejné služby Dan Jørgensen v pondělním prohlášení State of Green označil tento projekt za "mezník v dějinách energetiky" v době, kdy "je mezinárodní spolupráce naléhavější než kdykoli předtím"."
Robert Habeck, německý ministr hospodářství a opatření v oblasti klimatu, uvedl, že tento "stěžejní projekt" pomůže Evropě dosáhnout "energetické bezpečnosti a klimatické neutrality".
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v pátek zdůraznila, že její země chce využít "obrovský" potenciál větrné energie na moři v Baltském moři, který by podle ní mohl generovat až 90 gigawattů energie.
"Větrná energie z Baltského moře nám pomůže v boji proti klimatické krizi. A je to investice do naší bezpečnosti: pomůže nám snížit závislost na plynu z Ruska," řekla."
Podle údajů Světové rady pro větrnou energii (Global Wind Energy Council) dosahuje nyní celková světová kapacita větrné energie - jak na pevnině, tak na moři - přibližně 837 gigawattů. Největší podíl na světovém trhu s větrnou energií na moři má Čína, která podle GWEC v roce 2021 zvýšila svou kapacitu větrné energie na moři na 27,7 gigawattů.
Evropská komise si stanovila cíl zvýšit do roku 2050 celkovou kapacitu větrné energie svých zemí na 300 gigawattů, což je více než 16 gigawattů, které byly instalovány v květnu.
Zdroje: businessinsider.com, Unsplash.com